Co můžeme vidět na obloze

Ač to tak na první pohled nevypadá, noční obloha není jen nudný prostor, kde můžeme vidět hvězdy a měsíc. Když budeme pozorovat noční oblohu dál od měst, kde nás nebude rušit světelné znečištění a nebude svítit měsíc, můžeme i pouhým okem vidět nespočet zajímavostí. A pokud použijeme dalekohled, nebo alespoň základní zrcadlovku, představí se nám zcela jiný svět.

Jako základní krok doporučuji program Stellarium http://stellarium.org/cs/, jedná se o open source počítačové planetárium v češtině, kde si můžete nastavit požadované parametry dle vlastních potřeb. Užitečnou aplikací pro chytré telefony je také Google SkyMap, kterou můžete využít příno v terénu.
y002.png
Perseid a galaxie Andromeda u Pradědu


Meteory
Lidově řečeno padající hvězda… Jedná se o části kosmických těles, které ve velké rychlosti vstoupily do zemské atmosféry a vlivem její hustoty dochází ke tření a tím je materiál rozžhaven a ve většině případů zcela shoří (odpaří se). Velmi jasný meteor se nazývá bolid, jedná se o vzácnější úkaz, který lze spatřit opravdu jen výjimečně. Pokud byl bolid dostatečně velký, je pravděpodobnost, že dopadl na zemský povrch, v takovém případě se dopadlé těleso nazývá meteorit.

y001.png
Bolid z roje Tauridů
Meteorické roje – jedná se o astronomický jev, kdy naše planeta prochází pásem úlomků, které za sebou zanechávala kometa, nebo planetka(asteroid). Při pozorování meteorického roje tak můžeme vidět, že meteory vylétávají zdánlivě z jednoho bodu. Tyto roje jsou zejména pojmenovány podle souhvězdí, ze kterého vylétávají: Perseidy – souhvězdí Persea, Geminidy – souhvězdí Blíženců (Gemini), atd. Meteorické roje jsou periodické a tak je můžeme pozorovat každý rok, ovšem záleží na vydatnosti úlomků, které za sebou těleso zanechalo a tak mohou být roje rok od roku více, či méně aktivní. Moderní technologie umí již s velkou přesností dopředu odhadnout přesnou hodinu i vydatnost maxima.

Maximum meteorického roje – meteorické roje mohou trvat několik dní, ale také několik týdnů. Každý takový roj má své maximum, to znamená, že naše planeta je svou maximální plochou zkřížená s dráhou tělesa, které za sebou zanechávalo úlomky.
cmvno-iss.gif
Přelet mezinárodní vesmírné stanice ISS ( 1 snímek = 30s)


Družice
Při pozorování oblohy nám neuniknou pomalu-se pohybující svítící objekty, jedná se o umělé družice (telekomunikační, meteorologické, vojenské. atd.). Můžeme vidět jak přelétávají i přes celou oblohu a třeba postupně zjasňují, až po chvíli úplně zhasnou, nebo můžeme vidět jen záblesky, charakteristika je různá dle typu družice. To, že družice zdánlivě svítí je způsobeno odrazem slunce o jejich solární panely, antény atd. Nejlépe viditelným objektem je Mezinárodní vesmírná stanice – ISS, kterou na obloze nejde jen tak přehlédnout, její pozici a možnou viditelnost naleznete zde: http://www.isstracker.com/.
Druhým velice zajímavým úkazem jsou záblesky družic telekomunikačního systému Iridium, které si neznalý člověk může splést i s padajícím meteorem. Pokud se nacházíte v oblasti, kde má družice maximální svit, tak se jedná o zajímavou podívanou, která ovšem trvá jen pár sekund. Přelety různých družic včetně Iridia můžete sledovat zde: http://www.heavens-above.com/.
y002.png
Airglow - světelné záření atmosféry







Airglow - Světelné záření atmosféry
Vzniká vysoko v atmosféře rekombinací iontů kyslíku a dusíku, které byly během dne ionizovány ultrafialovým zářením ze Slunce. Toto záření lze vidět na vlastní oči pouze na obloze, která není zasažená světelným znečištěním. S použitím fotoaparátu lze toto záření čas od času zaznamenat i u nás, jedná se o nazelenalé, až nafialovělé pruhy(vlny).
y002.png
Polární záře Kp3 na Islandu



Polární záře
Nádherný úkaz, který se nad Českou republikou dá pozorovat jen výjimečně a to zejména na horách na severu ČR. Pozorování polární záře u nás značně ovlivňuje světelné znečištění, které tento úkaz dokáže zcela pohltit. Proto je nejlepší se dopravit na kopec s výhledem na severní oblohu a v jehož směru se nenachází město, které by svým světelným znečištěním rušilo pozorování. Aktuální informace o výskytu polární záře nalenete zde: http://http://www.aurora-service.eu/.








Objekty hlubokého vesmíru

y001.png
Galaxie Andromeda M31

Pouhým okem můžeme na noční obloze zdánlivě vidět mlhavé až rozmazané objekty, jedná se především o galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, ale třeba i komety. Za použití binokuláru, nebo teleskopu můžeme vidět mnohem detailnější strukturu.

Galaxie
Pokud vynecháme naší galaxii Mléčnou dráhu, tak nejznámější a nejlépe viditelnou galaxií je na obloze galaxie Andromedy (M31). Pouhým okem ji lze snadno nalézt v souhvězdí Andromedy, tvoří elipsovitý mlhavý objekt. Viz.: http://www.astro.cz/clanky/ostatni/souhvezdi-andromeda.html?hledat=galaxie%20andromeda.


Hvězdokupy
Mezi nejlépe pozorovatelné se řadí zejména Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (M13), je krásně vidět pouhým okem. Viz.: http://www.astro.cz/apod/ap120614.html.
y002.png
Mlhovina v Orionu M42



Mlhoviny
Na zimní obloze v souhvězdí Orionu, se nachází mlhovina Orionu (M42), jeví se jako jasná rozmazaná hvězda, ale při pohledu binokulárem můžeme vidět krásnou narůžovělou strukturu. Viz.: http://www.astro. cz/clanky/ostatni/souhvezdi-orion.html?hledat=m42.

Dalším výrazným objektem jsou Plejády (M45) v souhvězdí Býka, také nazývané jako Kuřátka, nebo 7 sester. Tato reflexní mlhovina se často plete s malým vozem, jejíž tvar ho skutečně připomíná. Plejády se jeví jako mlhavé modré hvězdy a jsou na obloze skutečně nepřehlédnutelné. Viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plej%C3%A1dy.
y003.png
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy


Komety
Na noční obloze bývá často i několik komet, ale jen pár kusů lze pozorovat amatérskými dalekohledy, z toho se čas od času najde vyjímka, která jde vidět triedrem nebo dokonce pouhým okem. Taková kometa se jeví často jako nazelenalý mlhavý objekt. Pokud budeme kometu pozorovat delší dobu, můžeme vidět i její pohyb. Viz.: http://www.astro.cz/na-obloze /komety/jak-pozorovat-komety.html.

y002.png
Sluneční skvrny


Slunce
Především kvůli své všednosti se Slunce pro běžné lidi stává nezajímavé a nemá co nabídnout. Opak je ale pravdou, Slunce je živou hvězdou, jejíž povrch se neustále mění a dají se na něm pozorovat sluneční skvrny. Více informací o pozorování Slunce naleznete zde: http://http://www.pozorovanislunce.eu/jak- pozorovat-slunce/jednoducha-pozorovani.html.
Slunce i měsíc mohou v atmosféře také tvořit velmi zajímavé optické úkazy, viz.: http://ukazy.astro.cz/.
y003.png
Halový jev




Copyright © 2015-2017 Ščerba Daniel, jpto@post.cz